Rychlost vzduchu v potrubí lze změřit žhaveným drátkem, vrtulkou nebo Pitotovou trubicí – a buď jednou při obchůzce, nebo trvale převodníkem se signálem do řídicího systému. Vysvětlujeme, který princip kdy zvolit, kdy Pitotovu trubici typu L a kdy typu S, jak z rychlosti a rozměru potrubí vypočítat průtok v m³/h, kde sondu umístit a kdy se vyplatí stacionární řešení s průměrujícími sondami DEBIMO.
Průtok na vyústce změřený „sondou po mřížce“ má chybu 20 – 40 % a při dalším měření vyjde jinak. Vysvětlujeme, proč, a jak to dělat správně: vrtulkový anemometr s kuželovým nástavcem, balometr pro velké vyústky, výběr nástavce podle typu vyústky, postup při zaregulování a co má obsahovat protokol.
Detektor na stěně ještě není detekční systém. Aby únik plynu skutečně zastavil přívod a přivolal lidi, musí být detektor zapojen do ústředny, ústředna do ventilu, sirény a ventilace – a celé to musí přežít i výpadek elektřiny. Krok za krokem: kolik detektorů, jaká ústředna (4 – 20 mA nebo Modbus), jaký ventil, co se záložní baterií a jak systém zkoušet.
Detektor plynu, který visí v nesprávné výšce, měří nesprávný plyn nebo nemá kam poslat alarm, je jen drahá krabička. Vysvětlujeme, jak se vybírá snímač (katalytický, elektrochemický, NDIR, MPS), kdy je nutný ATEX certifikát, jaký výstup potřebujete do řídicího systému, kam detektory montovat a jak je udržovat.
Většina otrav a výbuchů při práci v uzavřených prostorách má společné to, že plyn nebylo cítit. Osobní detektor plynu na oděvu varuje dřív, než si člověk něčeho všimne. Vysvětlujeme, jaké plyny kde hrozí, kdy stačí jeden snímač a kdy je třeba čtyři, co znamenají alarmy STEL a TWA a jak často se detektor testuje a kalibruje.
Průtok se dá změřit, aniž by se potrubí rozřízlo. Vysvětlíme princip průběhového času, proč je umístění sond důležitější než přesnost přístroje a co všechno je třeba o potrubí vědět před měřením.
Oxid uhelnatý není vidět, není cítit a jeho příznaky připomínají chřipku. Kde v bytě a v kotelně vzniká, co dělá při 50, 200 či 1600 ppm, jak funguje alarm detektoru podle EN 50291, kam detektor namontovat a co dělat, když zapípá.
Panelový nebo nástěnný záznamník s dotykovým displejem místo papírového zapisovače. Jak vybrat mezi AR207 a AR208, jak připojit Pt100, termočlánky, převodníky 4–20 mA a měřiče s impulzním výstupem, jak nastavit záznam a co znamená objednací kód.
Jak funguje bezdrátové monitorování AiroSensor, co všechno na síť potřebujete, který logger vybrat, jak rychle přijde alarm, kolik stojí provoz a v čem se liší od klasického autonomního dataloggeru.
Únik chladiva neprozradí ani zápach, ani tlakoměr, dokud není pozdě. Kdy stacionární detektor žádá EN 378 a nařízení o F-plynech, jaký snímač na R32, CO₂ a propan, v jaké výšce jej namontovat, jaké prahy nastavit a jak jej zapojit.
Čím se emisní měření liší od servisu kotle, k čemu je vyhřívaná sonda a Peltierův chladič, kdy zvolit infračervený blok NDIR a jak se z naměřených ppm dostanete k limitu v mg/m³ při referenčním kyslíku.
Co znamenají čísla na protokolu z analyzátoru spalin, proč se CO přepočítává na referenční kyslík, kam patří sonda a sedm chyb, které udělají z dobrého kotle špatný a naopak.
Co znamenají „sekundy DIN 4" v technickém listu barvy, jak se měří výtokový čas, proč se DIN, ISO a Ford mezi sebou nepřepočítávají, jak vybrat trysku a co pokazí výsledek.
Co znamená mPa·s a Krebs, jak rotační viskozimetr z kroutícího momentu vypočítá viskozitu, proč barva při jiných otáčkách ukáže jiné číslo, proč hodnota bez teploty nic neznamená a kdy stačí výtokový pohárek se stopkami.
Proč bazén, který smrdí chlorem, má chloru málo, proč při pH 8 pracuje jen čtvrtina dávky a čím se chlor měří: fotometr s DPD, tester s elektrodou, nebo redox metr.
Co je nefelometrická jednotka NTU, proč norma žádá infračervené světlo pod úhlem 90 stupňů, jaké hodnoty má pitná voda, bazén a odtok čistírny a které chyby při měření zákal uměle zvýší.
Proč dvě kapky vzorku stačí k určení cukru, soli či glykolu, co znamená stupeň Brix a proč je u teplého vzorku automatická kompenzace důležitější než přesnost přístroje.
Proč momentový klíč není měřidlo, co znamená ±2 % FS oproti ±1 % z měřené hodnoty, které chyby při měření posunou výsledek nejvíc a jak často se nářadí ověřuje.
Proč Voc a Isc z multimetru nestačí, co prozradí tvar V-A křivky, proč se výkon měří spolu s ozářením a které zkoušky žádá EN 62446 při předání elektrárny.
Proč díra o průměru jeden milimetr profoukne za rok stovky eur, proč ji neslyšíte ani v tiché hale a jak se hledá ultrazvukem za chodu výroby, bez odstávky a bez pěnového spreje.
Proč průmysl posílá měřenou hodnotu proudem a ne napětím, jak se zapojuje dvouvodičový a čtyřvodičový snímač, co znamená aktivní a pasivní výstup a kdy mezi snímač a řídicí systém patří převodník signálu.
Proč na síťové napětí stačí 200 kHz a na sběrnici je třeba 100 MHz, co v praxi znamená vzorkování, k čemu je sonda X10 a jak osciloskopem nezničit sebe ani přístroj při měření v rozváděči.
Zásuvkový tester, který se zasune do zásuvky, sondou se dotkne kovové části a modrým nebo červeným displejem řekne, zda je ochranný vodič v pořádku. Pro koho je, jak se používá a kdy už je třeba revizní tester.
Proč jedna hodnota v megaohmech nestačí, jaké zkušební napětí zvolit pro kabel, motor a elektroniku, jak z polarizačního indexu poznat vlhkou izolaci a čím se liší tester izolace od revizního testeru.
Proč klešťový wattmetr stačí na spotřebu stroje, ale ne na reklamaci u distributora, co jsou harmonické a flicker, kdy potřebujete Rogowského cívku a co přesně znamená třída A dle IEC 61000-4-30.
Tři kleště do 1200 A, záznam přímo do xls na SD kartu a osm tužkových baterií. Postup měření krok za krokem, jak zvolit interval, co si z karty odnesete – a kdy PCE-PA 8000 nestačí.
Proč se kolíky zapichují právě na 62 procentech vzdálenosti, co jsou bludné proudy a proč se v suchém létě naměří jiné hodnoty než na jaře. Praktický návod i chyby, které měření nejčastěji pokazí.
Dva principy, dvě zcela odlišné instalace. Vysvětlíme, kdy se vyplatí bezkontaktní ultrazvuk a kdy ponorná hydrostatická sonda, co oběma vadí a jak z měření hladiny udělat spínání čerpadla.
Tatáž voda se dá popsat jako 35 ‰, 3,5 % nebo SG 1,026. Vysvětlíme, jak jednotky souvisí, proč refraktometr a konduktometr neměří totéž a který přístroj se hodí na akvárium, nálev či technologickou vodu.
Clamp-on průtokoměr nabízí čtyři způsoby, jak vést ultrazvukový paprsek přes potrubí. Vysvětlíme, čím se Z, V, N a W liší, proč více průchodů znamená přesnější měření ale slabší signál a kterou metodu zvolit.
Proč tatáž voda ukáže 8 mg/l i 100 % nasycení, proč teplá voda kyslík neudrží, jaké hodnoty potřebují ryby a čistírna – a co si při měření membránovou sondou ohlídat.
Fotometr neměří vodu, měří barvu, kterou v ní vyvolá reagencie. Vysvětlíme, v čem je to lepší než proužky, proč je kyselina kyanurová důležitější, než se zdá, a který model PCE-CP odpovídá vaší vodě.
Konduktometr měří jedinou věc – vodivost. TDS i slanost jsou z ní jen přepočítané. Vysvětlíme, proč dva přístroje ukážou jiné TDS, co znamená teplotní kompenzace a jaké hodnoty jsou u jednotlivých vod běžné.
Přístroje na měření pH se liší hlavně elektrodou. Vysvětlíme, proč do půdy nepatří běžná elektroda, co znamená ATC, jak často kalibrovat a který model PCE odpovídá vašemu médiu.
Přesnost tlakového snímače se udává z rozsahu, ne z naměřené hodnoty. Proto snímač na 200 barů nikdy nezměří dva bary pořádně – a proto se rozsah nevolí „s rezervou".
„Vlhkoměr" znamená pět různých přístrojů, které si nemůžete zaměnit. Ten na vzduch neukáže vlhkost obilí a ten na obilí nezměří půdu. Článek projde, co do které úlohy patří.
Běžný ultrazvukový tloušťkoměr na natřeném potrubí ukáže víc, než tam opravdu je – nátěr si připočte k tloušťce oceli. Režim Echo-Echo to řeší aniž byste museli cokoli obrušovat.
Ten samý vzduch má při 7 barech rosný bod -20 °C a po expanzi -40 °C. Záměna těchto dvou čísel je nejčastější chyba při hodnocení kvality stlačeného vzduchu – a stojí za většinou „nevysvětlitelné" vody v rozvodu.
U manometru se přesnost udává z rozsahu, ne z naměřené hodnoty. To jediné pravidlo mění celý výběr: rozsah „s rezervou" znamená horší měření. Článek projde výběr krok za krokem.
Rozlišení kamery je u inspekční kamery až třetí parametr v pořadí důležitosti. Rozhoduje průměr sondy, jestli lze ovládat hlavu, a osvětlení. Tento článek prochází výběr krok za krokem a srovnává obě značky, které vedeme.
Teploměr na stěně ukáže 28 °C a zdá se, že je vše v pořádku. Přitom pracovník u pece je vystaven zátěži, která odpovídá 45 °C. Rozdíl vysvětluje index WBGT – a tento článek ukazuje, jak se měří a vyhodnocuje.
Odrazový tvrdoměr je levný a rychlý, ale na tenkém plechu, na kalené vrstvě nebo na svaru dá systematicky nižší hodnotu. Ultrazvuková metoda UCI tyto úlohy zvládne – za cenu vyšších nároků na povrch a na správnou volbu sondy.
Přenosný tvrdoměr dá hodnotu za pár sekund přímo v hale. Jestli ta hodnota sedí, rozhoduje hmotnost dílu, tloušťka stěny, povrch a typ nárazové sondy – a právě zde vzniká většina chybných měření.
Otáčkoměr ukáže číslo za dvě sekundy, ale jestli to číslo sedí, rozhoduje způsob měření a několik detailů, na které se snadno zapomene. Nejčastější chyba – dvojnásobná hodnota – má přitom triviální příčinu.
Dva přístroje na tomtéž magnetu ukážou jinou hodnotu a ani jeden nemusí být pokažený. Při měření magnetického pole rozhoduje typ sondy, její natočení a vzdálenost od povrchu víc než přesnost přístroje. Tento článek vysvětluje, co si při výběru ohlídat.
Monitor CO2 v kanceláři a plynový detektor ve sklepě jsou dva zcela jiné přístroje, přestože měří tentýž plyn. Rozdíl je v rozsahu, v tom, co se stane při překročení meze, a v tom, jestli jde o pohodlí nebo o život.
Radon není vidět, není cítit a nedá se nijak odhadnout. Přitom je po kouření druhou nejčastější příčinou rakoviny plic a na našem žulovém podloží ho máme více než většina Evropy. Dobrá zpráva je, že změřit ho je levné a odstranit se dá.
Univerzální detektor plynu neexistuje. Každý senzor je naladěný na jinou látku a přístroj, který spolehlivě najde unikající metan, nezareaguje na chladivo ani na oxid uhelnatý. První otázka při výběru proto není cena, ale co vlastně hledáte.
Nerezová ocel není jedna věc. Ve svaru vzniká směs austenitu a feritu a právě poměr těchto dvou fází rozhoduje, jestli svar vydrží, nebo praskne. Feritoskop jej změří za pár sekund přímo na housence.
Naměřit decibely umí dnes i mobil. Naměřit je tak, aby výsledek obstál před inspekcí nebo před soudem, je jiná disciplína – a rozhoduje o tom třída přístroje, způsob měření a kus papíru od kalibrace.
Chladicí box do 5 °C, jádro po tepelné úpravě nad 75 °C, výdej nad 60 °C. Limity zná každý, kdo vede HACCP. Horší je to s tím, čím a jak se měří – a jestli záznam obstojí při kontrole.
Tvrdost podle Shore je nejrychlejší kontrola gumy a plastů, jakou máte k dispozici: přiložíte přístroj, odečtete číslo a víte, jestli materiál odpovídá specifikaci. Problém bývá až v detailech – špatná stupnice, tenký vzorek nebo jiný čas odečtu dokážou výsledek posunout o deset stupňů.
Siloměr do 500 N s přesností ±0,3 % má chybu ±1,5 N – i když měříte 10 N. Právě na tomto detailu ztroskotá nejvíc nákupů. Jak zvolit rozsah, kdy potřebujete zkušební stojan a čím se liší jednotlivé řady přístrojů PCE.
Automatická brána se musí zastavit dřív, než někomu ublíží. Norma to neříká slovy, ale čísly: 400 N špičkově, 150 N trvale, 25 N zbytkově. Jak se tyto hodnoty měří a proč dva různé přístroje dají na téže bráně odlišný výsledek.
„Je to stejná barva?" je otázka, na kterou dva lidé odpovědí různě – a oba budou přesvědčeni, že mají pravdu. Kolorimetr a leskoměr tuto debatu ukončí. Namísto dojmu dostanete číslo, které lze zapsat do protokolu a obhájit před zákazníkem.
Kancelář potřebuje 500 luxů, chodbě stačí 100. Zní to jednoduše, ale většina měření selže na maličkostech – špatná výška snímače, vlastní stín měřícího nebo měření za bílého dne. Přehled hodnot podle ČSN EN 12464-1 i postup, který obstojí při kontrole.
Ložisko se neohlásí hlukem, ale změnou vibrací – a to týdny předtím, než se zadře. Měřič vibrací tuto změnu zachytí. Otázkou je jen, zda vám stačí přístroj za dvě stě eur, nebo potřebujete analyzátor, který řekne, který díl je na vině.
Schmidtovo kladívko řekne, jak tvrdý je povrch. Ultrazvuk řekne, co je uvnitř. Dutina za výztuží, nezhutněné místo či trhlina procházející celým průřezem se jinak dají odhalit jen vývrtem – nebo až tehdy, když je pozdě.
Jádrový vývrt poškodí konstrukci, stojí peníze a na výsledek se čeká týdny. Schmidtovo kladívko dá orientační pevnost betonu za pár sekund přímo na stavbě. Má to však pravidla – a kdo je nezná, dostane číslo, které neplatí.
Ucpaný odpad, mokrá skvrna na zdi nebo propadlá dlažba nad přípojkou. Bez kamery zůstává jen hádání a bourací kladivo. S kamerou víte do deseti minut, co se v potrubí děje a hlavně – ve kterém metru.
Originální lak z výroby má 80 až 150 mikrometrů. Přelakovaný díl zpravidla dvojnásobek, pod tmelem i tisíc. Měřič tloušťky laku tento rozdíl ukáže za sekundu a bez poškození dílu – stačí jej přiložit na povrch.
Odvíjet tři sta metrů kabelu jen proto, abyste zjistili, kolik ho zbylo, je zbytečná práce. A hledat přerušení v zazděné trase bouracím kladivem je ještě horší. Obě úlohy se dají vyřešit přístrojem, který se připojí na konec kabelu a odpověď dá za pár sekund.
Dva přístroje měří tentýž vzduch a ukážou úplně jiná čísla – jeden 35, druhý 120 000. Oba mají pravdu. Měří totiž dvě různé veličiny a záměna mezi nimi je nejčastější chyba při výběru prachoměru.
Řemen se u většiny údržbářů stále napíná „od oka“ – zmáčkne se palcem a odhadne se průhyb. Výsledkem je buď prokluzování a ztráta výkonu, nebo zničená ložiska. Měřič napnutí dá přesné číslo v newtonech za pár sekund.
Povrch po sanitaci vypadá čistě, ale zrak je špatný měřicí přístroj. ATP test dá odpověď do deseti sekund – ukáže, kolik organických zbytků na ploše skutečně zůstalo, a to ještě předtím, než se spustí výroba.
Obsah popela je jedna z nejstarších laboratorních zkoušek a princip se nezměnil: vzorek spálíte a zvážíte, co zůstalo. Přesto se u ní dělá překvapivě mnoho chyb — a většina z nich vzniká při vážení, ne při spalování.
Nátěr může vypadat dokonale a přitom nedržet. Odtrhová zkouška je jediný způsob, jak to zjistit dřív, než se povrch začne odlupovat — a jediný důkaz, který obstojí při reklamaci. Tento článek vysvětluje, jak zkouška probíhá, co vyžadují normy a podle čeho si vybrat přístroj.
Vítr je jediná veličina na stavbě, která dokáže z běžného dne udělat nehodu za pár sekund. Anemometr s alarmem je přitom levnější než jedna hodina stání jeřábu — a na rozdíl od člověka nepodléhá tlaku termínu.
Zasedačka pro šest lidí se za hodinu dostane z 500 na 2000 ppm CO2. Nikdo to nevidí ani necítí — jen se hůř přemýšlí a po obědě přichází únava. Monitor kvality vzduchu z toho udělá číslo, na které lze reagovat.
Většina poruch rotačních strojů se ohlásí předem – změnou vibrací. Stačí je umět změřit a správně přečíst. Tento článek shrnuje, co měření vibrací prozradí, jak se hodnotí podle normy ISO 10816 a jaký přístroj si vybrat podle toho, co od něj čekáte.
Prach lze měřit dvěma zcela odlišnými způsoby — a kdo si vybere nesprávný, buď zbytečně přeplatí, nebo dostane výsledek, který mu úřad neuzná. Tento článek vysvětluje rozdíl mezi hmotnostní koncentrací a počtem částic a ukáže, který přístroj kdy sedne.
Na všechny nabízené analyzátory spalin poskytujeme záruční i pozáruční servis. Provádíme také kalibraci analyzátorů spalin pomocí kalibračních plynů a referenčních přístrojů. Kalibrace zahrnuje porovnání koncentrace O2, CO, NO, snímačů teploty a tlaku. Jako doklad o kalibraci je vystaven protokol o zkoušce.
Společnost Seitron navrhuje a vyrábí detektory plynů pro domácí použití již více než dvacet let. Od počátku se společnost Seitron rozhodla zaměřit na detekci tří plynů (2 výbušné plyny, metan a LPG, a 1 toxický plyn, oxid uhelnatý - CO). V tomto článku najdete srovnání různých modelů detektorů od společnosti Seitron.
Prítomnosť vozidiel s benzínovým alebo naftovým pohonom prevádzkovaných v uzavretom prostredí, ako je napríklad parkovacia garáž, môže spôsobiť nahromadenie koncentrácií toxických plynov, ako je oxid uhoľnatý (CO), na nebezpečnú úroveň. Výfukové plyny z vozidiel poháňaných fosílnymi palivami obsahujú oxid uhoľnatý, bezfarebný plyn bez zápachu, ktorý môže byť vo vysokých koncentráciách mimoriadne nebezpečný pre ľudí a zvieratá. Otrava môže spôsobiť bolesti hlavy, nevoľnosť a za extrémnych okolností aj smrť.
Jste univerzita, škola nebo výzkumná organizace? Nabízíme vám širokou nabídku měřicích přístrojů pro vaše aplikace za zvýhodněné ceny. Garantujeme nejvýhodnější cenu. Při nákupu u nás můžete očekávat nejen kvalitní produkty od renomovaných výrobců, ale také prvotřídní zákaznickou podporu. Naši odborníci jsou připraveni poradit vám s výběrem přístrojů, aby vaše výzkumné úsilí probíhalo bez problémů.
Dataloggery KISTOCK od firmy KIMO Instruments slouží ke sledování a záznamu různých parametrů prostředí s možností dalšího zpracování naměřených údajů. Záznamníky KIMO umožňují sledování trendu a záznam teploty, vlhkosti, intenzity osvětlení, proudu a napětí.
Měření teploty na různých stupních průmyslové výroby je v dnešní době nezbytné pro zajištění vysoké kvality produktů a uspokojení stále se zvyšujících kvalitativních požadavků koncových odběratelů. Jelikož náhlé změny teploty ve výrobním procesu mohou snížit stupeň kvality výsledného produktu, monitoring teploty je velmi důležitý.
Spalování je srdcem každého plynového nebo olejového kotle, hořáku či průmyslového ohřívače. Správně nastavené spalování znamená nižší spotřebu paliva, vyšší účinnost a především bezpečný provoz.
Základní aparatura DADOLAB ST5 je navržena pro odběry tuhých znečišťujících látek (TZL) v souladu s normami ISO 9096, EN 13284-1 a EN 16911-1. Odběrová aparatura je lehká, kompaktní a splňuje všechny požadavky výše uvedených norem pro oprávněná měření emisí. ST5 se skládá z jedné kompaktní jednotky se zabudovaným ovládacím panelem, verze ST5-EVO ze dvou samostatných jednotek, hlavní odběrové a řídící jednotky a ze samostatné pumpy. Těžší část aparatury (pumpa) takto může být umístěna samostatně, až 50 m od měřicího místa (např. na zemi).
Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu běžně známý jako „tichý zabiják“. Je vypouštěn jako produkt spalování z průmyslových pecí, kotlů a jiných technologických zařízení spalujících plynná, kapalná a tuhá paliva.
Odběrová aparatura ST5-EVO je speciálně navržena pro dlouhodobé odběry vzorků pro stanovení koncentrace PCDD / F (dioxinů a furanů) na spalovnách odpadů. Aparatura je konstruována v souladu s požadavky pro filtračně-kondenzační metodu podle mezinárodní normy EN 1948-1.
Francouzská firma KIMO Instruments uvádí na trh v roce 2014 novou modelovou řadu přenosných měřicích přístrojů. Přístroje class 50 a 110 nahrazují předchozí sérii přístrojů, které byly na trhu od roku 2008.
Potřebujete poslat přístroj na záruční, pozáruční servis nebo kalibraci? Se službou "Servis bez starostí" šetříme Váš čas a peníze. Podívejte se jak to funguje.
